Dyslexie není překážka, ale superschopnost. Hvězda Pirátů z Karibiku dodává sebevědomí dětem
Zhruba každé desáté dítě bojuje ve škole s pocitem, že kvůli poruchám učení není dost chytré. Po nedávné vlně necitlivých výroků na adresu dyslektiků ožilo internetem inspirativní video herce z Pirátů z Karibiku. Ten dětem na svém příběhu ukazuje, že odlišné vnímání textu není vada, ale výjimečný dar, který je naučí houževnatosti.
Foto: Vitaly Gariev na Unsplash
Pamatuješ si na ten pocit, když tě učitelka vyvolala ke čtení před celou třídou a písmenka na papíře najednou nedávala smysl? V českých školách se s nějakou formou specifické poruchy učení potýká zhruba každé desáté dítě. Často si kvůli tomu odnášejí z vyučování nejen horší známky, ale hlavně mylný pocit, že jsou hloupější než jejich vrstevníci. Přitom jejich mozek jen potřebuje informace zpracovávat trochu jiným způsobem.
Nedávno se v médiích objevily necitlivé výroky na adresu dyslektiků, které pochopitelně vyvolaly vlnu pobouření. Jako přirozená obrana proti tomuto nepochopení se na sociálních sítích začalo znovu masivně šířit video oblíbeného herce ze ságy Piráti z Karibiku. Ten se v něm svěřuje s vlastní celoživotní zkušeností s dyslexií a jeho vzkaz dnešním školákům je jasný: nikdy, opravdu nikdy si nesmíte myslet, že nejste dost dobří.
Mozek, který vidí věci jinak
Herec v rozhovoru vysvětluje, že každodenní boj s textem ho odmalička učil obrovské vytrvalosti a pracovní morálce. Aby se naučil divadelní nebo filmový scénář, musel se soustředit a dřít dvakrát víc než jeho herečtí kolegové. Tato nutnost překonávat překážky se podle něj nakonec přetavila v jeho největší životní výhodu. Svou poruchu učení tak dnes nenazývá diagnózou, ale obrovským darem, který ho formoval.
Podobně upřímná slova od lidí, kteří to dotáhli na vrchol, mají pro děti mnohem větší váhu než teoretické poučky z učebnic psychologie. Ukazují jim, že jejich odlišnost není zeď, přes kterou se nedá přelézt, ale jen jiná cesta k cíli. Je to vlastně skvělá připomínka pro nás pro všechny. To, co zpočátku vypadá jako náš největší osobní hendikep, se při správném uchopení může stát naší nejsilnější zbraní.